Česká komora architektů uspořádala ve dnech 15. a 16. února 2018 již čtvrté setkání iniciativy středoevropských architektonických komor. Tématem letošního jednání uskutečněného v konferenčním sále Metodického centra moderní architektury v areálu vily Stiassni v Brně byla Politika architektury.
Vedle zástupců architektonických komor visegrádské čtyřky - České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, se jednání účastnili také hosté zastupující estonskou komoru architektů a rakouskou nadaci architektů. Doplnili je delegáti Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva kultury, do jejichž agendy spadá i naplňování politiky architektury. Účastníci dvoudenního setkání si vyměnili informace o stavu v dané oblasti ve svých zemích, ale v přehledu i v rámci celé Evropy, a následně diskutovali své praktické zkušenosti. Tématem rozhovoru byla i v lednu přijatá davoská deklarace evropských ministrů kultury.
V Estonsku je situace dle Katrin Koov, předsedkyně tamní komory, situace v oblasti politiky architektury poměrně dobrá. Funguje spolupráce s ministerstvy, aktivně se zapojují také školy a další instituce. Architektura je agendou, kterou reflektuje tamní vláda a pracuje se na zřízení institutu státního architekta.
V Rakousku své zájmy řeší architekti dohromady se stavebními inženýry. Stavební kultura je u našich jižních sousedů důležitým tématem a je řešena jak na celostátní úrovni, kdy je v roli koordinátora tzv. Baukultur nadace architektů, jejíž ředitelka Barbara Feller se účastnila brněnského zasedání, tak na regionální úrovni v jednotlivých spolkových zemích.
Na Slovensku se tamní komora architektů snaží o vznik strategického dokumentu k politice architektury od svého vniku, ovšem dosud vznikly jen pracovní verze, byť poslední už má takřka finální podobu. Olga Mihaliková ze Slovenské komory architektů informovala, že aktuálně se posun vpřed neočekává, neboť prioritou vlády je nyní všeobecná strategie pro rozvoj státu.
Pozitivně hodnotili situaci ve své zemi maďarští zástupci András Bordás a Bálint Bachmann. Byla přijata národní politika architektury a současně dobře funguje praxe včetně propracovaného systému architektů od hlavního pro městské působící lokálně i v malých sídlech. Vedle toho se podařilo vydat i praktické návodné manuály. Maďarsko tak aktuálně řeší spíše sjednocení systému vstupu do profese.
Žádný dokument pro politiku architektury nebyl přijat v Polsku. Dle zástupců tamní komory Boryse Czarakcziewa, Piotra Gadomskeho a Krzysztofa Chwalibóga chybí politická podpora, architektura není pro vládu tématem, kterým by se zabývala, byť tato oblast spadá pod dvě ministerstva.
Koncepční dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj za odborné spolupráce ČKA na konci roku 2014, vláda jej schválila 14. ledna 2015. Dokument stanovuje vizi a základní cíle urbanistického rozvoje. Vychází z relevantních národních i evropských dokumentů a předpisů. Ve spolupráci s odborníky navrhuje opatření a definuje zodpovědné a spolupracující instituce, mezi nimiž je i Česká komora architektů, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu kulturního prostředí. Politika architektury a stavební kultury zahrnuje tři zásadní oblasti: Krajinu a sídla, Stavby a Vzdělávání, osvětu a výzkum, které v návazných oblastech odráží priority, jimž by se Česká republika měla na doporučení Ministerstva pro místní rozvoj věnovat na poli výstavby. Jedná se např. o zamezení rozrůstání sídel do okolní krajiny či důsledné začlení jednotlivých staveb do daného prostředí. Nechybí ani vyjádření podpory institutu městského architekta. Ministerstvo pro místní rozvoj fungování Politiky architektury a stavební kultury monitoruje.
