MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ V PRAZE

RES PUBLICA Prostory náměstí jsou po staletí historicky a symbolicky komplexním průsečíkem vztahů. Proto symbolické (umělecké) řešení prostoru není jen otázkou architektonického názoru, ale musí zohlednit proces veřejného projednávání, mentální stav společnosti. Náměstí je prostor v evropské kultuře nedílně spjatý s veřejným vyjednáváním názorů a zájmů, s veřejným řešením sporů. Proces vzniku výzdoby, symboliky, soch, plastik, instalací by měl být otevřený, postupný, dlouhodobý, v souladu s dobovým cítěním, veden v duchu republikánském, tedy republika – res publica, věc veřejná. Proto je architektura náměstí pojata jen jako prázdná plocha nedeterminující děj, jako svorník diverzifikovaných funkcí, tabula rasa plebiscitu, neměnný rámec pomíjivého.